Druhou a zároveň poslední soutěží sezóny byla podzimní Rallye Humpolec, konaná dne 22. - 23.10.
Hned na začátku nám připravy zkomplikovala závada našeho "Jumpyho" kterému po závodech v běšinách praskla hlava a stále nebyl opraven. Mimochodem není dodnes :D
Po pár telefonátech kamarádům se nám podařilo sehnat vhodný vůz Peugeot 406 HDi a mohli jsme vyrazit.
Jela se jedna 14km RZ, 2x v jednom směru a 2x ve směru opačném.
Najíždění proběhlo bez problémů a na 2 průjezdy jsme si napsali odpovídající noty. Jenom jsme se pak smáli kamarádům co si jestě večer přehrávali onboard a hádali se co je která zatáčka. Video zkresluje a tak pro tohle nemám moc pochopení. Ale proti gustu...
Ráno bylo chladné a posádky si povídali, že to bude klouzat a že první rundu pojedou určitě opatrně. Vycítil jsem příležitost a umínil si, že zatáhnem hned ze začátku a poodjedem soupeřům. To byla chyba, jak jsem měl později zjistit.
Po nějakých 1,5 km vložky jsem byl dlouhý na brzdy v pravé 5 a zaparkoval v protilehlém hlubokém příkopu nedaleko vzrostlého stromu. Překvapen nastalou událostí jsem jen seděl a přemítal přoč jsem ten začátek taky neprodal. Z letargie mě vytrhla až navigátorka, která po mě už nějakou dobu křičela ať krucinál zatáhnu za to lanko a vyhrabu se zpátky na cestu. Nu, poslechl jsem. Auto poslušně vycouvalo a my vyrazili dále.
No geometrie z toho nebyla nadšená, jak říká Karel Trojanů. Volant byl nakřivo a auto se chovalo tak trochu podivně. Nicméně opět mojí jezdeckou chybou jsme se v P5 na mostek místo zatočení do P5 dočkali akorát podivného smyku, který ukončila až skalka jednoho z domečků. Rána jako prase, a zůstali jsme stát čumákem nekomu v anglickém trávníčku. TO už bylo na mě moc. Přemýšlím co je špatně, nebo jestli mám obě ruce špatně. Opět ten hlas. Dělej, na co čekáš, jedem, jedem...No jo vlastně řadím jedničku a už v klidu říkám si. Po očku sleduju v zrcátku jestli nám z auta něco neodpadává. Rána to byla slušná.
V diváckém retardéru na nás všichni koukají jak na zjevení. Asi jsme první kdo to má pomuchlané. No co se dá dělat. Do cíle už dojíždíme v poklidu. Ve stopce ještě nějaké divné pohledy a dotazy jestli jsme náhodou neorali :D
Za stopkou kontroluji škody. Procházím se kolem a říkám si, že to snad není možné. Auto se zdá být ok. Jen promáčklý blatnik, rozbitý blink, prasklý nárázník a lehce líznutý zadní lem. To jsme dopadli ještě dobře. Trať mezitím oschla a druhý průjezd už je mnohem lepší.
Paní ve videu má pravdu, opravdu jsme projeli škarpou :)
Cestou do servisu se mi podivně zvedá teplota vody. V časovce na mě nekdo mává rukama jak větrný mlýn. Běží ke mě a celý udýchaný povídá. Chčije ti z toho vody jako kráva, víš o tom? Říkám, že budík něco ukazuje, ale mrknem nato.
Dojíždím do stanu a Jirka si už klepe na čelo. Nejspíš zahlídnul blatníček. Po pátraní pod kapotou zjišťujeme, že je zle. Vodní pumpa to vzdala a protíká jako blázen. Náhradní nemáme a ucpat se nedaří. Nakonec Jirka, vycvičen v rallycrossu ořezává kus dřeva a pumpa konečně neteče. Kluci od vedle nám ještě půjčili barel s vodou. Prolili jsme jim 50 litrů než jsme to udělali. Díky.
Dostáváme instrukce ať na přejezdu zastavíme na benzínce a koupíme 5l kanystr s vodou pro jistotu. Tak plníme, ségra seřve obsluhu ať kmitá, že jsme na závodech a hned to jde :)
Před časovkou ještě kontroluji jestli dřevo drží a jdem nato.
O umístění už moc nejde. Spíš ať nevyrobíme další botu a dojedeme. O to jde především. Teploty se drží v normálu, auto tak nějak funguje, když si člověk zvykne na křivej volant.
Na přejezdu do cílového servisu nám auto přestane téměř brzdit. Už nemám sílu cokoliv řešit, nakonec auto dotáhnem do finiše. Naložíme a očekáváme výsledky.
Nakonec třetí místo ve skupině 16tí celkově. To není vzhledem k událostem úplně špatné :)
Tak taková byla Rallye Humpolec z našeho pohledu.
Žádné komentáře:
Okomentovat